Původně jsem chtěla psát o alginátových maskách, jak bez nich nemůžu ve své kosmetické praxi žít.

O tom, jak fungují a že kyselina alginová vlastně není kyselina, no a tak… a koho to vlastně zajímá? Tyhle bláboly kosmetické matróny a všechny ty její masky, krémy, séra, napářky a čištění.

Jo, takovou mám před koncem roku náladu.

Depka vznikala dlouhodobě. V poslední době se začala spouštět za větami zájemkyň o kosmetický kurz: „ Ale já nechci dělat kosmetiku, chci jenom lepit řasy, nebo jenom tetovat obočí, nebo dělat lash lifting. (Pro)dejte mi jenom papír.“

Tohle je první díl.

Díl druhý - výsledky práce takových „kosmetiček s papírem“ vidím každý den ve své kosmetické praxi.

Kvarteto z obludária, ale ani před Silvestrem to moc legrace není:

1. původně krásné, dlouhé, husté řasy, nyní vypelichané. Jen jedna zbylá štětka, ze které trčí do různých směrů štětiny (asi 3D), se urputně drží.
2. obočí skládající se z vlastních chloupků (kosmetička před tetováním oholila, protože prý rostly špatně) a vytetovaná čárka. Vlastní a vytetované obočí rozděleno mezerou.
3. zbytky vytetovaného obočí, pigment zoranžověl a nově sem tam vytetované šedočerné čárky (asi microblading) prosvítající pod vlastním, rostoucím obočím.
4. zjizvená kůže po odstraněném, špatně vytetovaném obočí a nad ní znovu špatně černě vytetované obočí s ostrými hranami pro něžnou blondýnu.

A opravdu se i v reálu ptám, milé Češky, jestli se vám tohle líbí. Odpovídáte, že jste to podstoupily kvůli úspoře času. Prý abyste se nemusely každý den znovu malovat. A pak strávíte daleko víc času kamuflováním těhle škod. O škodách na vašem sebevědomí si pak taky pokecáme, ale víc pro vás udělat nemůžu.

A kosmetičky, které vám takhle ublíží, prý to dělají proto, že je po takových „službách“ poptávka. Upřímnější rovnou říkají, že takové úkony provozují pro prachy.

Všechny tyto „zkrášlující trendy“ vznikají v Asii a k nám dorazí z Vietnamu. Učím i Vietnamky, mám je ráda a myslím i ony mě, a tak jsem zkoušela a zkouším pochopit jejich pohled na krásu. Jenže je jiný, zvláštní, pro mě krutý a zatím tedy vzdálený. Neumím si třeba vysvětlit, že na úpravu obočí používají místo pinzety břitvičky, protože vytrhávaní bolí. Tetovat na obličeji pak ale nebolí.

Vyzvěděla jsem, jaké jsou i místní trendy a jsem zvědavá, milé moje, kam až jste ochotny ve vietnamské inspiraci zajít. Prý tam teď letí tetování prsních dvorců a sliznic na různých částech těla na růžovo, osekávání dolní čelisti do tvaru V a prodlužování kostí nohou. Co na tom, že po posledně jmenované úpravě jste rok upoutány na lůžko. Pro krásu se trpí, že?

Přeju vám tedy všem (bez rozdílu vkusu) hodně zdraví a KRÁSY. Té opravdové, která se s časem může měnit, ale stále inspiruje, dojímá, jiskří a vzrušuje.  Jo, a rozum do hrsti!