Můj soukromý život může být naplněn spoustou milosrdných lží, sebechlácholů, utěšování a nepřiznaných pravd. Do práce si ale tuhle vatičku nosit nechci.

Moje obory tj. biologie a chemie jsou exaktní a marketing se v mojí blízkosti jen čas od času zableskne jako mocné pozlátko.

Ráda bych tak těm, kteří  u nás  procházejí  rekvalifikačními kurzy tj. budoucím kosmetičkám, ale i vám všem ostatním, které kosmetika zajímá, odhalila trochu té pravdy.

Budeme si kapkovat čistého vína, ale měli bychom na začátku alespoň maličko zabrousit do anatomie a fyziologie kůže. Nebojte, to pochopíte!

Tak tedy…

Je tu jeden velký rozpor mezi jednou z hlavních funkcí kůže a působením kosmetických přípravků na kůži.

Kůže plní totiž hlavně ochrannou funkci. Je bariérou, díky které tak můžeme svoje tělo namáčet do sladké i slané vody, aniž bychom splaskli, nebo vybouchli. Snášíme i suchý vzduch v kanceláři a nestaneme se výkonnou křížalou. Občas si můžeme skáknout přes kaluže, protože zdravá a neporušená kůže znemožní i útok mikroorganismů.

V jedné učebnici kosmetologie jsem našla legrační (ale trefné) přirovnání pokožky (pod ní je škára a podkožní vazivo a tyto tři části vytváří kůži) ke stěnám pevnosti, jimiž je naše tělo obehnáno. Taková hradba je postavena z kamenů nebo cihel spojených maltou nebo cementem.

Podobně vypadá i stavba nejsvrchnější části pokožky tj. rohové vrstvy. Roli stavebních kamenů tady plní rohové buňky (korneocyty) navzájem propojené buněčnými spoji (desmozomy). Funkci malty zastávají vrstvy lipidů (tuků).

Rohové buňky jsou posledním stadiem životního cyklu buněk pokožky (keratinocytů) a vznikají jejich dělením ve spodnějších vrstvách pokožky, odkud jsou dělením vytlačovány na povrch a mění svůj tvar, ztrácejí jádro, zkrátka se diferencují. Tento cyklus obnovy pokožky trvá zhruba měsíc. Dejte tedy takový čas i svým kosmetickým přípravkům zafungovat a nezatracujte je hned po prvních dnech bez zázraku.

Buňky rohové vrstvy pokožky jsou tedy bez jádra – mrtvé, vyplněné nerozpustnou bílkovinou – rohovinou (keratinem). Pronikání látek tudy - tj. buňkami pokožky je tedy prakticky nemožné. Zůstává nám možnost průniku látek prostory mezi buňkami (mezibuněčné prostory).

Vzdálenost mezi buňkami rohové vrstvy je cca 50 nm, větší molekuly než 3000 daltonů se tedy mezibuněčnými prostory neprotlačí. Navíc lipidové prostředí, které vyplňuje mezibuněčné prostory, odpuzuje i molekuly vody.

A tady se vracíme k našemu počátečnímu rozporu. Kůže má plnit ochrannou funkci, ale zároveň chceme, aby do kůže pronikaly účinné aktivní látky z kosmetických přípravků. Anatomie kůže nám staví další překážky ve formě velikosti mezibuněčných prostor a jeho hydrofobních (vodu odpuzujících) vlastností.

Jak to tedy je s hydratací pokožky? Co velké molekuly kyseliny hyaluronové? Jak do pokožky proniknou? A kolagen? Co a jak se z kosmetického přípravku přes bariérovou vrstvu pokožky do kůže vlastně dostane? Jak to funguje? A funguje to vůbec, nebo je to jen ukecaný marketing?

P.S. 1 Pokračování už brzy. (Dlouho jsem nic nepsala, já vím ale... Kopíráci, inspirujte se, je-li libo. Vynechte ale vlastní invence, často jsou to bláboly a gramatické chyby. Děkuji!).

P.S.2  Brzy je brzy. Fakt!:-)